. .
::.
........... Centrum fenomenologických bádání, Praha.   .
.. .
.. .
............. menu:  [aktuality]  [publikace]  [projekty]  [lidé]
............... .
. . . . .
.

Centrum

O projektu CFB

Odkazy

 

 

:: Fenomenologie je nejvýznamnější novodobý filosofický směr v Českých zemích. Po roce 1989 se v Praze postupně vytvořila dvě ohniska, jež na tuto tradici přímo navazují; jedním z nich je Archiv Jana Patočky v Centru pro teoretická studia, které je společným pracovištěm Univerzity Karlovy v Praze a Filozofického ústavu AV ČR, druhým se stal Ústav filozofie a religionistiky Filozofické fakulty UK v Praze. Není tedy náhoda, že pracovníci právě těchto institucí přicházejí s návrhem na zřízení centra, které by fenomenologická studia v naší republice soustředila ve společné organizační struktuře. Společné centrum fenomenologického výzkumu by dovolovalo nejen lépe pokračovat v již rozvíjených badatelských plánech a programech, ale mohlo by otevřít i možnosti zcela nové.

 

:: Předpoklady:

Historický prostor Českých zemí (a zejména Praha) hrál v dějinách fenomenologického hnutí několikrát významnou roli.

Zakladatel fenomenologie Edmund Husserl se narodil v Prostějově, v dobách svých vídeňských studií byl ovlivněn mladým T. G. Masarykem, na konci svého života izolovaný od společenského a vědeckého dění, upíral své naděje k Československé republice jako místu, kde by jeho životní dílo mohlo být zachráněno před fašistickou zvůlí.

V postavách Brentanových žáků, T.G. Masaryka, A. Martyho, Ch. Ehrenfelse, O. Krause, E. Utitze, Praha reprezentovala a rozvíjela myšlenkové okruhy fenomenologické protohistorie.

Fenomenologie spoluformovala kulturní atmosféru třicátých let, její myšlenky se promítly i do teorií tzv. "pražského strukturalismu".

"Cercle philosophique de Prague", filosofické seskupení, které fenomenologická témata rozvíjelo zcela cíleně, mělo mezi svými členy fenomenology, kteří po Husserlově smrti počali zpracovávat a připravovat k vydání Husserlovu pozůstalost. Pražský Husserlův archiv naneštěstí brzy rozbila válka.

Specifickým příspěvkem světové fenomenologii je rozsáhlé dílo Jana Patočky, jednoho z posledních Husserlových žáků.

Po celých čtyřicet let komunistického režimu zůstávala, především díky neúnavnému Patočkovu úsilí, fenomenologie alternativou svobodného filosofického a vědeckého myšlení. Dokázala však být, jak se ukázalo v době Charty 77, i vhodnou myšlenkovou oporou pro svobodnou politickou akci.

 

:: Současná situace:

Dnešní situace má své kořeny v letech po smrti Jana Patočky v roce 1977. Tehdy se několik Patočkových žáků podjalo úkolu postupně zpracovat Patočkovu písemnou pozůstalost a uveřejňovat ji v samizdatovém souboru spisů.

Protože hrozilo nebezpečí, že se pozůstalosti zmocní policie, bylo nutné archiv zdvojit a kopie vyvést za hranice. K tajnému pražskému archivu tak v roce 1984 přibyl i sesterský Archiv Jana Patočky sídlící ve Vídni, v nově zřízeném Institutu pro vědy o člověku (IWM, viz doporučující dopis v příloze k této žádosti).

Úzká spolupráce mezi oběma archivy trvá dodnes. Jejím příkladem může být i právě probíhající badatelský a ediční projekt, pro který obdržela rakouská strana státní podporu, zĘ níž bude financovat půlroční badatelský pobyt tří českých badatelů ve Vídni.

Velmi živý zájem o spolupráci s okruhem pražských fenomenologů projevovali a projevují badatelé frankofonní jazykové oblasti, úzká spolupráce s nimi započala rovněž již hluboko v osmdesátých letech. Novějšího data, ale neméně slibná, je badatelská spolupráce s anglosaskou oblastí a s italskými filosofy.

Oficiálním ustavením Archivu Jana Patočky na Filosofickém ústavu AV ČR v roce 1990 byl učiněn další významný krok k tomu, aby Patočkovo dílo mohlo být zpřístupněno širší vědecké veřejnosti. Patočkův archiv brzy po svém založení začal na nové bázi spolupracovat s Husserlovými archivy v Lovani, Freiburgu a Kolíně nad Rýnem, posléze i s freiburským archivem Eugena Finka. Plodem této spolupráce bylo množství společných projektů, kromě jiného řada mezinárodních fenomenologických kolokvií.

Vzájemná spolupráce byla rovněž předpokladem k tomu, aby byl v roce1998 Centru teoretických studií udělen tříletý grant, v jehož rámci bylo vytvořeno pracovní místo pro německého badatele Dr. Hanse Rainera Seppa. Grant udělila nadace Volkswagen s cílem rozšířit Archiv Jana Patočky na mezinárodní centrum pro fenomenologii. Dr. H. R. Sepp se stal pracovníkem Centra pro teoretická studia a začal přednášet na FFUK. Jedním z nejdůležitějších cílů jeho práce je napomoci k založení pražského Centra fenomenologických bádání. Podpora ze strany státu, o kterou se tento projekt uchází, umožní navázání na tyto aktivity a jejich intenzivní rozvinutí.

:: nahoru

 

:: DlouhodobéĘcíle projektu:

Centrum bude vědomě a systematicky navazovat na fenomenologickou tradici novodobého filosofického myšlení v českých zemích a dále ji rozvíjet.

Centrum fenomenologických bádání by mělo plnit čtyři hlavní badatelské úkoly.

1) Rozvíjet fenomenologická bádání v celé jejich šíři, zejména s využitím možnosti spolupráce kmenových pracovníků s doktorandy.

2) Využít fenomenologického přístupu v interdisciplinárních zkoumáních základních problémů jednotlivých humanitních a přírodních věd.

3) Využít fenomenologického klíče pro výklad dějin filosofie a vědy.

4) Vytvořit informační a dokumentární centrum fenomenologické literatury a jeho zpřístupnění široké vědecké komunitě naĘ síti Internetu. Zapojit do výzkumné práce Centra co nejvíce současné počítačové technologie - Internet, speciální počítačové programy pro analýzu a interpretaci textů apod.

 

:: Očekávané výsledky:

Vytvoření mezinárodního centra fenomenologických studií, vybaveného kvalitním informačním zázemím, archivem děl a sekundární literatury významných osobností oboru,

vydání asi 20 monografii, 4 ročenky pro filosofii a fenomenologii náboženství a řada sborníků z konferencí; většina děl bude vydána v řadě Orbis phaenomenologicus, Alber Verlag Freiburg

zajišťování doktorského studia,

uspořádání 12 mezinárodních kolokvií a konferencí,

překlady 9 stěžejních filozofických děl do českého jazyka,

vybudování a udržování webové stránky, která bude sloužit jako základní dokumentární a informační platforma Centra.

 

:: Přínos projektu:

Po stránce obsahové:

Projekt otevře nové cesty ke zkoumání základů filosofie a věd a k dialogu mezi jednotlivými vědními obory a filosofií.

Přispěje k diskusi o metodologickém založení humanitních disciplin.

Přispěje k vyjasnění povahy vědecké racionality, rozvrhne interpretační přístupy pro analýzy vnímání, zejména v souvislosti se strukturami řeči.

Rozvine nová bádání v oblastech fenomenologické estetiky a fenomenologie náboženství.

Po stránce organizační:

Zkvalitní doktorské studium a výukuĘ filozofie a religionistiky na FF UK.

Díky své úzké spolupráci se zahraničím se centrum bude od počátku formovat též jako centrum mezinárodní, pokračovat v získávání zahraničních grantů a organizaci mezinárodní výměny vědců a doktorandů

 

:: nahoru

 

:: Způsob realizace projektu:

Všichni členové centra se budou pravidelně scházet na pracovních setkáních, (jednou měsíčně). Budou se podíletĘ na konkrétních podprojektech vzniklých v rámci tohoto společného badatelského programu. Budou naplňovat vlastní badatelské úkoly.Ę BudouĘ se podílet na výuce a vedení studentů v doktorských studijních programech.

Centrum bude pořádat mezinárodníĘ workshopy, kolokvia a konference. Připraví k vydání monografie a sborníky ke zpracovávaným tématům. Bude udržovat vlastní webové stránky.

 

:: Výzkumný program centra:

Centrum fenomenologických bádání soustředí fenomenologická studia v České republice a vytvoří prostor pro úzkou spolupráci s obdobnými centry v zahraničí. Rozvine stávající fenomenologické projekty, umožní projekty nové, a vyjde tak vstříc zahraničnímu zájmu o spolupráci. Bude zajišťovat doktorské studium, pomůže universitní výuce a vytvoří vhodné prostředí k dalšímu odbornému růstu těch, kteří svá universitní studia ukončili a chtějí se věnovat badatelské práci.

Centrum se rovněž stane místem široké transdisciplinární diskuse o základních problémech jednotlivých vědeckých a filosofických disciplin.

 

Konkrétní badatelské úkoly pro následujících pět let by se měly soustředit kolem osmi základních směrů výzkumu:

Problémy racionality, vědecká racionalita a idealita, Husserlova fenomenologie v období "Logických zkoumání";

Zkoumání možnosti hermeneuticky koncipované ontologie se zvláštním zřetelem k problematice vztahu prostoru a času;

Předteoretické způsoby rozumění, řeč a smyslovost, hermeneutika živého, problematika přirozeného světa;

Problém svobody; rozhodování a časovost;

Fenomenologie náboženství;

Fenomenologická estetika;

Cesty k modernitě; zpracování a edice rukopisů J. Patočky, týkajících se raně novověké filosofie a vědy;

Překladatelský program: E. Husserl, M. Merleau-Ponty, M.Heidegger, G. Deleuze, J.-F. Lyotard;

Pořádání mezinárodních konferencí;

Publikování výsledků bádání v podobě článků, monografií a sborníků.

 

 

   

 

 

 

 

 
    nahoru    
   

 

V případě technických potíží, nefunkčních odkazů, apod. kontaktujte prosím webmastera.

 [design by karmi]